Dětva
Jméno: Dětva
Pohlaví: ♀
Věk: 3 Roky
Partner: --
Postavení: Kappa
Body Aktivity: 5 Bodů
Karma: 10 Bodů
Povaha:
Dětva vypadá už od malička roztomile. Je na ní vidět je plaší povahy. Málo kdo však na ní na první pohled pozná,že je pro dobrodružství. To poznají jen její přátelé. Dětva má hodně vrozené chování svých rodičů.
Dětva je,už od malička plachá,protože vyrůstala sama.Bojí se závzných vztahů,ale jednou by se chtěla stát matkou. Když se jí líbí nějaký vlk,stojí si za tím a chce o něj i bojovat. Když si prostě za něčím stojí,jde si za tím. Nemá ráda namyšlené a agresivní vlky. Je výbušné povahy. Když jí někdo naštve,je lepší se od ní držet dál. Když jí někdo hodně provokuje,má i chuť se s ním dát do boje. Není však ale jen výbušená,je i přátelská a svou rodinu a přátele má velice ráda a má vrito do paměti je chránit. Když jejím blízkým hrozí nebezpečí je vždy na blízku. Po svých rodičích toho hodně zdědila. Je mírumilovná a nechce nikomu ublížit,ale když sejde na boj, je prostě připravena se rvát. Je hodně hravá,ale někdy to přehání. To samé platí i o tom,že se ráda mazlí,protože to jako malá neměla,tak se to snaží dohnat. Když je nadšená je potřeba ji i trochu zmírnit,ale naopak,když je smutná potřebuje zase útěchu a něco jako obejmutí.
Při lovu je velmi opatrná a připravena vždy vyrazit. Někdy je však i připravena velet,což není někdy její dobrou stránkou,protože vyvolá i hádky a kvůli tomu i kořist uteče. Když má hlídat vlčata je zase naopak velmi opatrná a hodná. Někdy se vrátí do dětských let. Některé smutné věci nebo vážné bere opravdu vážně a to je někdy dobře i špatně.
Příběh:
Dětva se narodila na kraji hor pod útesem. Narodila se vlčici Ami (Ejmy) a vlkovi Koránovi. Měla 3 bratry. Byla nějmladší a když se narodila,vypadalo to i že se nedožije rána. Jen bezmocně ležela v rohu nory,ale najednou,když na ni panul měsíční paprsek,jakoby nabrala síly a chtěla okamžitě vědět co je venku. Vydala se ven,když všichni spali. Nad řekou se třpytil stříbrný měsíc. Něco ji hnalo k tomu,aby zavyla,ale byly jí teprve 2 dny,tak to bylo takové zaknučení. V mysli si říkala /Co to tam asi je? Musím to jít prozkoumat než se rodina vzbudí./. Vydala se směrem do lesa. Najednou slyšela zvláštní zvuky. Vylekala se a schovala se pod pařez. Tam usnula. V tom období zimy,ale ráno už pomalu začínalo jaro a i tát sníh. Ráno se jako první probudil Korán a zjistil,že Dětva chybí. ''Dětvo,Dětvo!''volal přes skoro celou nížinu. Dětva nic. Její otec se tedy vydal dál ji hledat. Dětva se mezi tím probudila a cítila,že má hlad a tak se vydala domů,ale nevěděla kudy.Asi po 2 hodinách všák už spozorovala noru a tak se vydala tím směrem se svými malými krůčky. Když se přiblížila,jako by se najednou otřásla zem. Dívala se vystašně kolem sebe a najednou si všimla,že sníh na útesu nad jejím domovem se uvolnil a chce spadnout dolů. Viděla,jak její máma se štěňaty vlezla do nory. Napadlo jí co to znamená a vydala se rychlým během směrem k noře. ''Mami! Mami! Rychle pryč!'' volala,ale nikdo ji neslyšel. Jen její otec,který ji celou dobu hledal a během toho i nalovil potravu. Všimnul si Dětvy,že rychle utíká a v tom spozoroval,jak kus sněhu padá a jejich noru. Odhodil kořist a vyběhl směrem ke své rodině. Bylo však už pozdě. Amy byla se štěnaty zasypána a nemohla se dostat ven,boužel se už ani ven nedostali. Korán se je pokoušel vyhrabat,ale během toho se však utrhl i kámem a ten spadl na něj,ten začal silně krvácet. V tom přiběhla Dětva. Snažila se otci pomoct,ale marně. Otec jí řekl poslední slova,aby se vydala dobrou cestou a sebrala odvahy a aby našla smečku a snažila se k nim přidat. Aby založila rodinu a pokračovala v jejich rodu a aby na ně nikdy nezapoměla! Dětva se slzami v očích se rozběhla někam a ani nevěděla kam. Její začátky byli krušné. Ze začátku se dokonce i živila malinami a dalšími lesními plody. Sama v sobě ale objevila instinkt,že musí lovit a tak si to zkoušela na malých broucích,myších,později i hadech a ještěrkách. Dětva sílila a z toho zašedlého štěněte se stávala krásná silná dáma. Naučila se pořádně lovit. Starat se o sebe a zesílit do své nynější krásy. Dětva takto bloudila 3 roky. Mezi tím se zapletla s několika vlky a smečkami,ale bez výsledně. Když jí byly 2 roky,dostala se do smečky,kde zůstala nejdýl. Tam se jí zalíbil vlk jménem Eragon. Ona se líbila i jemu,ale boužel to byl syn vůdčího samce a on mu chtěl najít lepší vlčici než byla Dětva. Otec mu zaslíbil sametovou vlčici jménem Nina. Byla nafoukaná a Dětvu nesnášela. Pořád jí dělala naschvály a zesměšnovala ji. Dětva se s ní jednou i porvala. Byli obě hodně od krve a Nina měla i zlomenou nohu. Když se to vůdce dozvěděl,Dětvu vyhnal. Eragon se mu v tom snažil zabránit,ale marně i on byl vyhnát. Dětva s ním mohla být,ale nechtěla,protože věděla,že to byla její vina a Eragonovi nechtěla přijít na oči. Bloudila další rok. A na Eragona se snažila zapomenout. Její rány se jí zahojily a ona se pokušlea najít nový domov. Jednou přišla dokonce i do styku s medvědem. Ona za nic nemohla,ale on se na ní vrhnul. Dětva bojovala silně,ale byla už moc zesláblá. Najednou se ocitla na kraji srázu. Medvěd se rozeběhl a ze srázu jí schodil. Dětva skončila ležet na zemi. Z toho boje si také odnesla jizvu od jeho 3 drápů.Dětva se nakonec vzpamatovala a kulhavou chůzí se vydala směrem k nějakému jezeru. Během cesty našla i třpytivý zlatý náhrdelník s modrými hvězdami. Zalíbil se jí a tak si ho nandala na krk a jakoby jí dodával odvahu,ale to se jí zřejmě jen zdálo. Usnula na břehu jezera a během toho jí znovu ozářil měsíční paprsek,tak jako když byla malá. Měsíční paprsek jí uzdravil a dodal jí síly. Ráno se probudila. Divila se co se jí to večer stalo,ale najednou si všimla, že na druhé straně je jeskyně a tak se vydala směrem k ní. Tam se zastavila. Všimla si,že je tam smečka. Pokoušla se o přijetí a to se jí nakonec podařilo a tak Dětva našla konečně svůj domov.
Dovednosti:
Síla:
Rychlost:
Obratnost: (PLUS: Bonus za příběh)
Inteligence:
Taktika Lovu:+4%
Taktika boje:
Životy:
(Plnné)
